Letiště Holešov

"

Tož přišel ten deň, kdy si chlapi oblékli ty najlepší montérky co doma našli, nekteří bezteho aj s pukama nažehlenýma, a po sedmej hodině ráno začli bagrama drabať první ďůry v zemi pro chystanů průmyslovů zónu. Tým pádem zaniklo letiště Holešov. Čmeláci nám už dohrčali.

…přemýšlám lesti ulicu U letiště přejmenujů na U zóny ? .
http://www.predseda.org/index.php?id=325

                                                                                                                           "

Jelikož s letištěm a letadly jsem velmi úzce zpjat nejen díky tomu, že jsem fanoušek letadel jako takových, ale hlavně díky tomu, že jsem na tomto letišti, pardon, nyní již  "průmyslové zóně" trávil své mládí.
Můj tatínek tady pracoval jako řídící letového provozu jak na věži, tak na APP - radarově řízenému přistání.

Fotky a ostatní materiál je převzat z webu pana Michala Orlity, www.orlita.net.

Nejdříve pestrá historie letiště..
V době, kdy čtete tyto řádky, už bude pravděpodobně holešovské letiště minulostí. Na tomto letišti jsem jako voják provedl svůj první seskok (s padákem PD-47, jestli si někdo ještě pamatuje, jak vypadal), přistával jsem tu pak později s větroni, motorovými letadly, s L-410, dělal jsem tu část svého praktického výcviku řídícího letového provozu a později i část radarového výcviku. Naposledy jsem odtud odlétal v srpnu roku 2006 s capt. Ing. Staňkem s L-410UVP-E9 na cestu na ostrov Man přes Brno a Liege. Není to letiště, kde bych prožil větší část své letecké činnosti, ale rád na něj budu vzpomínat
Nevím, komu bych „vložil do úst” větu, kterou jsem dal do nadpisu, nicméně mám neodbytný pocit, že existují „kruhy”, které nad zprávami tohoto druhu řičí nadšením. Počátkem šedesátých let u nás byla rušena řada letišť (Valašské Meziříčí, Mělník, Kralupy a řada dalších), byla to však letiště sportovní a tak se nad tím skoro nikdo nepozastavil. Minimálně dvě z těchto letišť (Val.Meziříčí a Kralupy) byly zrušeny proto, že na takto uvolněném pozemku byla postavena velká továrna. Na místě letiště se vždycky rádo a dobře staví, jak uvidíme dále.
Po roce 1990, ač by to nikdo nečekal, se z podobných, či dalších důvodů také rušila letiště, tentokrát především vojenská - Bechyně, Žatec, Brno-Černovice a další. To posledně jmenované posloužilo městu jako pozemky pro průmyslovou zónu. Dokonce i hangár s budovou, sloužící brněnskému aeroklubu a předtím i krajskému aeroklubu, musel být zbořen, taková tam byla tlačenice o každý metr čtvereční. Nebo nebyla?… Nechci polemizovat, ale dovedete si představit lepší místo pro leteckou expozici Technického muzea v Brně, než tento hangár? Ale to už je dávno pozdě a s křížkem po funuse. Ale nemělo to napadnout někoho v Brně? Tak mám pocit, že jednou nás ti developeři „sežerou” všechny. Vzpomeňte, jak dopadlo letiště Bratislava Vajnory…
No, ale nechme nářků a vraťme se na začátek k letišti, o kterém tu bude řeč.
Letiště Holešov bylo vybudováno v první polovině padesátých let jako dopravní letiště pro Gottwaldov (město se tehdy jmenovalo Zlín, i když paradoxně tam prý prezident toho jména nikdy nebyl). Do té doby jediné letiště v blízkosti města - Otrokovice sice existovalo už od třicátých let, nicméně konfigurace okolního terénu, zástavby a specifický tovární provoz neumožňovaly jeho další perspektivní rozvoj jako dopravní letiště. V Otrokovicích před válkou působilo Letecké dopravní oddělení firmy Baťa, po válce pak to byl Svitlet, který se vyvinul z uvedeného oddělení této, po válce už znárodněné firmy. Provoz Svitletu pak byl přenesen na letiště Holešov a organizačně začleněn do ČSA Agrolet, později z toho vznikl aerotaxový oddíl se sídlem v Praze. Zmínka, že aerotaxi pak byly spolu se zemědělskými letouny přetvořeny v nový podnik Slov-air Bratislava, by mohla být považována za nadbytečnou, nebýt toho, že v následujících letech Slov-air hrál v historii letiště Holešov důležitou úlohu.
V první fázi byly na 201 hektarech v Holešově vybudovány dvě travnaté dráhy a hangár, dopravní provoz byl podle dostupných údajů zahájen roce 1956, kdy tu bylo odbaveno 21.913 cestujících, koncem šedesátých let už to bylo více jak dvakrát tolik. Neuvádím to z důvodu nějakého „pětiletkového” bilancování, je to prostě jen pro ilustraci významu letiště. Letištní řídící věž, do které se v únoru 2009 zakously bourací bagry, byla uvedena do provozu v červnu roku 1959, na letišti provozovala převážně letadla Aero 45, později pak Iljušin 14, L-200 a sportovní letadla, převážně větroně. Také vojenské letectvo občas nově postavené letiště využívalo. V roce 1957 působil v Holešově 28. letecký bitevní pluk z letiště Brno Černovice s „kombajny” B-33 (Iljušin Il-10).
V polovině šedesátých let na poradě SDL (Správa dopravních letišť) kritizoval vedoucí stavebního dozoru letiště Praha Klouda -
„…zdlouhavé jednání o výstavbě letiště Holešov, nebo Kunovice a nehospodárné udržování služeb ČSA na letišti Přerov…”
V té době už existovaly plány na výstavbu odbavovací budovy a hangáru ČSA v Kunovicích (zůstalo jen u plánů), na letišti v Holešově se v roce 1968 intenzivně připravoval projekt odbavovací budovy a dráhového sytému s dvěma betonovými dráhami. Nakonec ani Průvodní zpráva investiční studie výstavby letištního areálu a jejích sto osmdesát stran bohužel nepomohlo a jako provizorní odbavovací budova nakonec sloužil přístavek hangáru, rekonstruovaný v polovině šedesátých let. Nakonec tato „odbavovačka” sloužila až do úplného konce, v samém závěru jako montážní dílna firmy Dara Air. Již tenkrát se také plánoval přesun otrokovického aeroklubu do Holešova, protože v blízkosti a na části otrokovického letiště začala vyrůstat stavba pneumatikárny, která až do konce osmdesátých let nesla název Rudý říjen. Nikdo z tohoto aeroklubu tehdy ani ve snu určitě netušil, že to není naposledy, co se stěhují…
V Holešově koncem šedesátých let kromě pravidelné vnitrostátní dopravy ČSA provozoval také ČSA Agrolet, v té době už s letouny Z-37. V poměrně letitém dřevěném hangáru tu sídlil také Aeroklub Holešov, který létal převážně bezmotorově, občas sem ale krajský aeroklub organizoval výcvik branců a instruktorů na letounech C-11, který například bylo obtížné dělat v Otrokovicích. Hangáry, původně stojící na Chlumu u Bystřice pod Hostýnem, byly rozebrány počátkem padesátých let a převezeny na holešovské letiště, kde sloužily až do první poloviny sedmdesátých let.
Protože v holešovských kasárnách od roku 1961 sídlil 7. výsadkový průzkumný pluk zvláštního určení, bylo letiště využíváno též k seskokům vojenských parašutistů z upoutaných balonů a letounů An-2 a Iljušin 14. Sovětská vojska internacionální pomoci přijela 21. srpna 1968 hned ráno neúspěšně obsadit kasárna, letiště je však kupodivu nezajímalo. V září 1968 byla z letiště obnovena vnitrostátní doprava, na letišti při tom hlídkovali naši parašutisté, pro jistotu však bez nábojů…
Průzkumníci nuceně opustili holešovská kasárna v létě roku 1969, ale i potom tu občas provozovaly výcvikové lety Avia 14T (licenční Iljušiny Il-14) z 1.dopravního výsadkového leteckého pluku z Mošnova.
Počátek sedmdesátých let přinesl holešovskému letišti řadu změn. Do nově vystavěného areálu s hangárem a řídící věží se v únoru 1972 nastěhoval otrokovický aeroklub, jeho „historický” název zanikl a došlo ke sloučení s místním. Od té doby existoval už jen Aeroklub Holešov, už ale s více jak dvojnásobným počtem členů, silným motorovým i bezmotorovým odborem i parašutisty. Tento aeroklub se stal jedním z nejsilnějších a nejaktivnějších na Moravě a ve všech odbornostech dosahoval dobrých výsledků na soutěžích. Náčelníkem aeroklubu zůstal někdejší otrokovický náčelník Jan Dubnický.
Protože od samého počátku existence letiště tu byla provozována pravidelná letecká doprava, byla tu také služba řízení letového provozu, resp., jak zněl dobový název, Letecká dispečerská služba. I v této oblasti pokračoval vývoj od nejprve letištního řízení až k radarovému a ke zřízení pracoviště approach. Navzdory pouze travnatým drahám tu bylo instalováno přistávací navigační zařízení ILS, kterého řada provozovatelů i z jiných letišť využívala k výcviku, nebo letové kontrole palubního zařízení při letecké výrobě (LET Kunovice).
Od roku 1969 se Agrolet osamostatnil a pod názvem Slov Air měl sídlo v Bratislavě. V Holešově provozoval nejdříve stanici s letouny Z-37, později pak Leteckou školu, ve které provozovali letouny Z-37, An-2 a také vrtulníky Mi-2.
V roce 1972 Slov Air začal provozovat vnitrostátní leteckou přepravu s letouny L-410A a Holešov byla jedna z destinací. Zpočátku se létalo paralelně s Il-14 ČSA, později pak už jenom s L-410. Vzhledem k objemu přepravy však musel Slov Air nasadit dvojnásobek linek oproti větším Iljušinům.
Změna je život - od začátku roku 1976 nařizuje Federální ministerstvo dopravy Slov Airu předat letadla L-410 i s posádkami ČSA jako jedinému oprávněnému provozovateli pravidelné dopravy. Po nějakou dobu věci fungovaly normálně, pak ale nastaly další změny. Správa dopravních letišť byla zrušena a letiště Holešov převzaly ČSA, při čemž výpravna na letišti v Kunovicích spadala pod letiště Holešov. Navzdory tomu (nebo možná právě proto) vztahy obou těchto blízkých letišť někdy nebyly nejlepší. Tehdejší ředitel letiště Holešov silně „lobboval” v Praze za výstavbu asfaltové vzletové a přistávací dráhy v Holešově, bohužel však bez úspěchu. Po nějaké době Československým aeroliniím z mnoha důvodů přestaly letadla L-410 vyhovovat (údajně nebyly ekonomické) a nastala snaha nahradit je letouny Jak-40. V Holešově ale ještě nějakou dobu létaly L-410, protože posádky na travnatou dráhu odmítaly provozovat, navzdory tomu, že výrobce „Jaků” letoun deklaroval jako vhodný pro travnatá letiště. Po několika pokusech a jednom nasátí nečistot do motoru provoz Jak-40 v Holešově skončil. Ale ani v blízkých Kunovicích se z Jaků dlouho neradovali. Poslední červencový den roku 1981 odlétá pravidelná linka ČSA z Kunovic naposledy.
Od roku 1983 je podstatně omezena vnitrostátní přeprava ČSA a v Holešově se hlavní částí provozu stává Letecká škola Slov Airu, která se podstatně rozšiřuje a staví tu provozní budovy. Provoz IFR (podle přístrojů) a služba řízení na letišti však zůstává a využívá je řada provozovatelů. Přesto nejčastějším obrázkem Holešova těch let zůstává několik Čmeláků na okruhu. V té době se Slov Air Bratislava stává majitelem a provozovatelem letiště Holešov.
Na konci osmdesátých let je silně aktivní JZD Slušovice, které „pošilhávají” po provozu letadel, nicméně přesvědčit Ministerstvo dopravy, aby jim vydalo provozní povolení byť třeba jen na Čmeláka, se jim nepodařilo. Nicméně začínají postupně jednat s LETem Kunovice, nejprve v roce 1986 měli dostat přestavěný jeden z prototypů L-410UVP, nebo první prototyp L-410UVP-E. Nakonec však objednali zbrusu nový letoun, než byl dohotoven, využívali pro řadu zahraničních cest letadel LETu v pronájmu. Nový L-410UVP-E13 poznávací značky OK-UDS byl předán v září roku 1989, spolu s letounem v té době přechází ke Slušovicím také dosavadní kunovický šéfpilot František Srnec. Po nějaké době s OK-UDS Slušovice po získání provozního povolení začaly létat pravidelnou přepravu mezi Holešovem a Prahou. Pro tento účel na letišti v Holešově postavili docela slušný odbavovací komplex z obytných buněk, které mimochodem Slušovice v té době také vyráběly. Byly velké plány, pronajímala se letadla, nejprve další L-410, Jak-40, dokonce se uvažovalo o Tu-154. Potřetí v historii Holešova se zdálo, že by k výstavbě zpevněné dráhy přece jenom mohlo dojít.
Nicméně v roce 1990 pomalu, ale jistě hvězda Slušovic začala pohasínat. Docházelo k majetkovým přesunům, změnám názvů (Cargo Moravia, Central Moravia Airlines, Air Moravia…). Víceméně pravidelný provoz L-410 v Holešově končí někdy v roce 1994 a v té době se Řízení letového provozu ČR rozhodlo zrušit svoje působení na tomto letišti. Meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu však v Holešově zůstává ještě na jaře 2009.
Na holešovském letišti také působilo několik leteckých opravárenských firem. Především to od první poloviny sedmdesátých let bylo někdejší hospodářské zařízení Aeroklubu Otrokovice, které se zabývalo opravami větroňů Blaník a které bylo později převzato pod křídla „ústředního” svazarmovského podniku Aerotechnik Kunovice. Kolem roku 1990 se opravny z Aerotechniky vyčlenila a funguje dále pod názvem Air Tech a kromě Blaníků opravuje též letadla značky Zlín.
V té době už je ale holešovské letiště v soukromých rukách, na letišti stojí poměrně dost letadel Z-37 a An-2, které se neuplatnily při privatizaci a rozpadu Slov Airu.
Letadla řady Trenér opravovala také firma Zlin Aviation Service Ing. Milana Jančáře, která se sem z blízkého letiště Slušovice přesunula v první polovině devadesátých let, aby pak později definitivně zakotvila v rekonstruovaném historickém hangáru na letišti v Otrokovicích.
Opravami letadel L-200 se v Holešově na letišti zabývala původně ve Slušovicích na letišti sídlící firma Cis Air, která opravovala letadla tuzemská, i dovezená převážně z Polska. Tyto opravy pak přešly na firmu Reas Brno, což byl zprivatizovaný brněnský závod Slov Airu. Od října roku 199 tyto opravy dělá firma Dara Air, která se v roce 2007 přestěhovala z Holešova na letiště Brno - Tuřany.
Od roku 1993 opravovala letadla L-410 v Holešově firma Aeroservis s.r.o , která pak byla od začátku roku 1998 v Otrokovicích v areálu Moravanu. Aeroservis se v roce lednu 2003 vrátil zpátky do Holešova, aby pak nakonec od května 2007 rovněž zakotvil v Brně Tuřanech. Historicky poslední L-410, opravovaný v Holešově firmou Aeroservis (L-410UVP-E poznávací značky HA-LAO), odletěl z Holešova 5. dubna 2007.
To už se ale schylovalo k neodvratnému konci. U severomoravských Nošovic se začalo uvažovat o výstavbě průmyslové zóny pro výstavbu korejské automobilky Hyundai, jednání však vázla na nesouhlasu některých vlastníků půdy. Zlínský kraj pro tyto účely nabídl pozemky holešovského letiště, které hodlal vykoupit od dosavadního vlastníka. Nakonec se však nepodařilo Korejce přesvědčit, aby továrna stála v Holešově. Stoosmdesátdva hektarů letištní plochy odkoupil podle médií 6. prosince 2005 Zlínský kraj od firmy TTT Air za 325 milionů Kč. Snaha aeroklubu, aby z letiště zůstala pro provoz alespoň dráha 05/23, byla marná, prý proto, že investoři si nepřejí, aby vedle zóny bylo letiště, prý je to nebezpečné (kteří investoři to byli, nebylo zveřejněno). A tak se aeroklub musí stěhovat. Žádné odškodné, či odstupné plně nenahradí to, co se tu rok za rokem budovalo, jak v materiálním, tak i ve smyslu vztahu k místu, kolektivu a letectví, nejen sportovnímu, vůbec.
V polovině roku 2008 jsou už pomocné budovy u příjezdu na letiště rozemlety na tříděnou stavební suť, která vítá přijíždějícího náhodného návštěvníka. Na počátku února 2009 se už započalo s bouráním velkého hangáru…

Jen podotýkám, že Hangár byla úžasná stavba, kde jsme měli pronajaté skvělé skladovací a parkovací prostory...

Pro ty, kdo neví o co se jedná - z letiště je jakože průmyslová zóna, pod letištěm, pro mne to letiště vždy bude, se nachází velká zásoba podzemních vod a také pohřebiště z dob dávno minulých, už za dávných dob, kdy můj tatínek byl v činné službě se otom vědělo..
Znáte to sami, vy pokácíte strom, dotanete pokutu..tady se kácelo vše, co stálo....

Přikládám fotky....

























Je mi to osobně velmi líto, že se město Holešov, ve kterém žiju a kterému platím daně rozhodlo k tomuto kroku, zvlášť v době, kdy prostoru je v Holešově spousta...Nevím, co tady bude, nebo co se tady plánuje, ale podle mne je to holý nesmysl...stále v rádiu slyším, že tady bude strašná spousta práce atd..no nevím, když vidím ostatní zóny v okolí - Hranice, Nošovice atd.....

Tento článek je jen mým osobním výlevem, nikomu nic nevnucuju, nikoho k ničemu nenabádám...

Daniel Menšík

Odkazy:
Toto je asi nejzákladnější stránka, povšiměte si tří fotek, ani jedna není z tohoto místa...a asi tak rychle nebude..
http://www.zonaholesov.cz/novinar.php?lang=cs&clanek=25&kategorie=6&page=2


http://koosi.blog.cz/0701/letiste-holesov-se-bude-zavirat

http://www.oknodokraje.cz/article/2394.zona-v-holesove-pomuze-ekonomice-v-regionu/    (ehm ehm..)

http://www.gliding.cz/forum/viewtopic.php?f=1&t=2125&sid=ca0a281a99951eb3955a0de93504d9cc

http://silviahammer.rajce.idnes.cz/Letiste_Holesov%2C_jeden_z_poslednich_vyhlidkovych_letu_na_tomto_letisti..._9.8.2008/

http://www.tvbeskyd.cz/wordpress/?p=411